První myšlenka na pobyty ve tmě
Úplně první nápad na Medovou tmu k nám přišel někdy v únoru 2022. A rozhodně to neznělo „koupíme starý dům, kde se sedřeme z kůže a vybudujeme tam čtyři útulné pokojíčky“.
Původní myšlenka byla koupit od Kubova nevlastního taťky les a tam vybudovat dvě tři chatky. Semínko bylo zaseto, nápad si začal žít vlastním životem a celé se to začalo skládat do hromady…
Nejprve jsme vyloučili les. Ten konkrétní má pro nás pitomou polohu, daleko od nás, navíc děti budou do školy a školky jezdit na úplně druhou stranu… A pak, vybudovat legálně něco v lese? Nelze…
A nejen v lese, ale ani na louce, v sadu, na pastvině… Postupně nápady krystalizovaly, až jsme došli do bodu, že nehledáme pozemek, ale spíš malý stařičký dům, klidně na spadnutí, ale s velkou zahradou. Někde na kraji klidné vesnice. Dům časem zbouráme a na zahradě vybudujeme chatky pro pobyty ve tmě.
Hledali jsme, hledali…
Dlouho jsme nemohli na nic natrefit, celá myšlenka začala šumět trochu do ztracena. Až přišel roadtrip s naším Busíkem po Bosně, a já jsem tehdy prožívala uvnitř sebe nějakou krizi, netušila jsem, co a jak dál po mateřské a přišla jsem s plánem koupit ve Španělsku pozemek a udělat tam kemp pro obytňáky. „Naučíme se španělsky, holky půjdou do španělský školy a všichni tam za náma budou jezdit na dovolenou“ Jednoduchý jak facka ne?
Kuba jemně namítnul, že přece chceme dělat ty pobyty ve tmě. A tu na mě padla tíha. Sehnat vhodný pozemek blízko našeho bydliště a tam vybudovat pár chatek mi v tu chvíli přišlo mnohem těžší než přesunout svůj život do cizí země. Obzvlášť pikantní mi přijde hláška „naučíme se španělsky“. Já? Já se chci učit nový jazyk, když jsem se za spousty let studia nenaučila pořádně ani německy ani anglicky?
Ale večer, když jsme se nalodili zpět do Busíka a vydali se na večerní přejezd, vyndala jsem telefon a jen tak omrkla nové realitní nabídky v našem okolí.
A on tam byl. Náš dům. Do zahrady jsem se zamilovala na první pohled já, a Kuba, když viděl fotky, zíral na vchodové dveře s velkou klikou a prohlásil, že ty dveře i tu kliku zná. Bylo to jasné, ten dům si nás volá….
Pokoje pro pobyt ve tmě uvnitř domu???
Po návratu z dovolené jsme hned kontaktovali realitku a na dům se jeli podívat. Stále s tou myšlenkou, že dům nechceme, chceme tu zahradu a dům by tam zatím tak nějak jen zůstal stát.. Místo nás okouzlilo na první dobrou. Pár kilometrů od školky a školy, kam budeme vozit holčičky, na kraji malé vísky… obrovská nádherná živá zahrada plná stromů, keřů, krásných zákoutí, ach… No a pak je tam ten dům no….
Než jsme definitivně kývli, oběhli jsme pro jistotu úřady, dům je v CHKO, tam to s budováním čehokoliv na zahradě nebude jen tak. A není. Čtyři chatky nám rovnou zatrhli. Tak co teď? My už jsme si to místo zamilovali!
A tu přišel Kuba s geniální myšlenkou. Tak ty chatky vybudujeme uvnitř domu! Následovala druhá prohlídka, kdy jsme si konečně pořádně prohlédli samotný dům. Je obrovský, jednotlivé místnosti neskutečně prostorné. A už jsme začali přemýšlet, jestli by se čtyři samostatné pokoje daly tady vybudovat…
A rovnou jsme si s realitním makléřem plácli. Tak my to teda kupujeme!
Když jsme před lety uvažovali o vlastním domě, rekonstrukci starého jsme zavrhli a radši se pustili do novostavby. A stejně si nás ta rekonstrukce našla. 😀
A na jaře 2024 přebíráme klíče! Budování může začít.
Chceme dělat pobyty ve tmě? Nejdřív musíme obléknout montérky... a na dlouho!
Teď zpětně po roce si už nedokážu vzpomenout, jestli jsme od začátku věděli, co všechno budeme dělat. Kubovi to asi bylo jasné, mě spíš ne, protože mě to ze začátku vůbec nestresovalo 😀
Začali jsme vyklízením hodně hodně hodně starého bordelu. V domě, ve stodole, na půdě… tuny krámů, všechno obsypaný kuníma bobkama. X let starý prach…
Pro holčičky Kuba vybudoval na zahradě krásný domeček na kuří nožce, aby tam měly své zázemí. A brzy bylo jasné, že budeme potřebovat pomoc. A nemuseli jsme ji hledat daleko, kluci od sousedů, tak akorát ve věku, kdy už mají sílu, ale ještě nechodí do práce a brigáda se hodí. A tak jsme na tu největší rasovinu našli dva brigádníky a mohli to vzít pěkně z gruntu.
V domě bylo nutné vybourat podlahy. Shnilá prkna a pod nimi… hlína. Tak tedy vykopat, vyvozit, díry štěrkem zavozit… a ze sklepa, ou jé, to bylo bláta ze sklepa. Vyvozit, štěrkem zavozit… Jen tohle byla práce na několik víkendů.
Mezitím Kuba měřil a vymýšlel a v místnostech se objevil šaluňk pod nové příčky, něco se vyzdilo, něco se zazdilo, něco se vybouralo… To všechno dělal Kuba s klukama.
Já jsem to léto strávila renovací oken (opálit starou barvu, obrousit, ošetřit dřevo, dvě vrstvy barvy a další prosím!) a prosekáváním se džunglí, která byla rozrostlá po celé zahradě. Zahradu jsem chtěla zanechat krásně divokou, ale trochu zkulturnění byla potřeba. Prosekat se trny a nejrůznějším roštím, potrápit sekačku na půlmetrové trávě… ale dařilo se.
Léto bylo nesmírně pohodové, sice naplněné prací, ale sluníčko a brigádníci pomáhali tomu, že jsme byli v pohodě. Holčičky si celé dny hrály na zahradě, čochtaly se ve staré plechové vaně, svačily kila melounu….
S podzimem ale přituhlo…. a tom, zase příště 🙂
Dnes, když se ohlížím zpět na celou tu cestu, jsem vděčná za každou kapku potu. Naše Medová tma je konečně připravená přivítat své první hosty. Pokud vás láká zažít pobyty ve tmě v našem útulném domě obklopeném přírodou, můžete si prohlédnout volné termíny a rezervovat svůj pobyt ZDE.
Jsme Eliška a Kuba, manželé, rodiče, cestovatelé, kutilové, zahrádkáři, včelaři a nadšenci do všeho, co nás v životě posouvá vpřed.
Stvořili jsme pro vás Medovou tmu. Místo pro pobyt ve tmě, kde si odpočinete od všech starostí, technologií, rodiny, hluku, sociálních sítí, povinností i světla a dopřejete si čas jen sami pro sebe.
Tolik času, kolik potřebujete.
Užijete si vydatnou porci spánku, zbystříte své smysly, pochutnáte si na výborném domácím jídle. A přestože neuvidíte nic, můžete vidět mnohé. Třeba svůj život z nadhledu, řešení každodenních starostí, nové životní vize i cestu k naplnění svých snů.